Historie
2023
Rok 2023
Tréninky v tělocvičně s novým rokem zdražily na trojnásobek, takže vyžadovaná přítomnost je o to silnější. Bohužel nás sužují nemoci, takže se nám nedaří scházet tak, jak by si šéf představoval a jako každý rok před sezónou, už teď pění. Roťák stříhá metr do svatby a jelikož bude kostýmová, necháváme si u Jehličky všichni ušít nové. Už na první zkoušce se rýsují opravdu moc pěkně.
První vystoupení letošního roku, i když ne šermířské, je obsluha 6 soutěží na čarodějnicích v Panské zahradě. Scházíme se ve tři, nákladem vše na káru a vyrážíme za letňák. Brána do kořán a lidičky už se courají, oficiální začátek ve 4, ale měksu i lidičkám je to jedno. Je narváno, rozdáno přes 1000 soutěžních lístečků pro děti, na které i my letos dáváme razítka o sto šest. Nevyšla předpověď, naopak vyšlo krásné počasí a jsme rádi, že Roťákova Viktorka nám pomohla alespoň s puzzly. Nikdo se nezastavil a v sedm padáme únavou. Nekonečnou frontu na klobásu a pivo zkoušíme předběhnout, ale stejně čekáme 20 minut.
Po roce se vydáváme 6. května do Čestic na střelecké závody z kuše. Tomáš udělal pro jistotu hned dvě nové tětivy, protože loni nám praskla. Doma jsem při zkoušce kuše málem trefila sousedovic kachnu místo terče, tak uvidíme. Schází se kolem 20 střelců, je to spíš o setkání se po roce o popovídání, než o urputné soutěži. Tomáš nastřílel slušných 11 bodů (jeden střet za 2 body), já prostřelila i plachtu a šipka se zasekla až ve zdi a Dan měl spoustu šipek v terči, ale ne v kruhu terče. Tomáš postoupil do finále, ale dvě šance „ku ptáku“ nevyužil. A já skončila nejlepší z těch horších ve střelbě „na ruletu“. Vyhrál Václav Funda a jelikož tyto střelby pořádal, bylo to určitě „prodané“
Studená, obec skoro až u Telče. Tam mířila 20. května naše první letošní vystoupení. Dlouhá cesta, první vystoupení, nervy tekly už v klubovně. Před 12 hod. sháním růži v Prioru tak, že ukecávám prodavačku z již zavřeného krámu, ať mi jednu prodá. Všichni všechno mají sbaleno, k tomu se vrátím. Vyrážíme s károu a brzo končíme. Zafira 20 km za Strakonicemi, zarachotila a nejela. Sprostá slova nebrala konce. Štěstí v neštěstí – Láďa Kadleců je doma a půjčí nám auto s tažným zařízením. Tlačíme očima Zafiru zpět ke Strakonicím a Podsrp vyjíždíme třicítkou. U hradu přepřaháme káru a sedáme do plynem poháněného auto, které ženeme, abychom trochu umazali ztrátu. Zoufalství, že nestihneme dojet včas sílí s každým cyklistou, nákláďákem a červeným semaforem. Druhé auto už netrpělivě čeká na benzince v Kunžaku. Mají koupit Tomášovi kávu. Výraz v jejich očích byl k nezaplacení, když se přiřítilo jiné auto, za jízdy se stáhlo okýnko, ozvalo se „kafe a jedem“ a byli jsme pryč. Roťák nás dohnal až na návsi ve Studené. Za 20 min vystupujem. Za 10 min jsou kluci převlečeni – jen Mahony nemá košili – viz výše – všichni všechno mají! Turnaj pro královnu se povedl, máme hodinku do dalšího vystoupení. Trochu rušnější obecenstvo – na byly to Pivní slavnosti – se těžko překřikává, takže vybírací turnaj byl trochu těžkopádný, a zase jsem zvorala hudbu na souboj dýky, který nebyl souboj dýky. Ale lidé tleskali a dokonce nám přišla posléze i nějaká poděkování. Specialitkou této slavnosti, kromě 13 druhů piva, které jsme žádné neochutnali, byly velké hamburgery (tedy šunkáč v anglický) s hranolky, tak jsem vystála frontu a všichni jsme se řádně nadlábli. Jedem domů a došel nám plyn, červená kostička na nás bliká a řve a Mahony radí, jak to přepnout na rezervu s benzínem. My snad nedojedem, fakt už toho bylo dneska dost. Dojeli jsem a ráno s obrovskými díky a plně natankované auto vracíme.
Do skoro rodné obce Roťáka tedy do Dobeve jsme pozvaní na dětský pirátský den 3. června. Hodinový vybírací turnaj, který Tomáš zahájil nabíjením děla, rychle sklouznul k vybírání jen Roťáka. Takže ostatní si moc nezašermovali. Soutěže jablíčka a kroužky pobavily děti i dospělé. Z umělého trávníku na hřišti jsme měli obavy, ale nakonec to šlo, jen z něho lítají mračna písku. Závěrečné střelby z pistolí, mušket a děla, byly krásnou tečkou sobotního vystoupení. A měli jsme s sebou fotografa, který dokonce fotil, tak se těšíme na fotky.
24. června v 11:00 hod. se koná svatební obřad Roťáka a Zuzky v pivovarském dvoře ve Vlachovo Březí. Velkolepá akce pro cca 150 hostů, z čehož víc jak polovina byla kostýmovaných, byla jedním slovem nádherná. Tatínek nevěsty, bodrý Moravák, nás vítal skvělou slivovicí a vydrželo mu to celý den. Krásné kostýmy celé Vendetty ještě voněly novotou a na fotkách budou určitě vypadat skvěle. Dlouhý špalír pro nevěstu a ženicha tvořili snad všichni, kdo kdy účinkovali v Jindřichohradeckých prohlídkách – Vendetta, Sígři, Jindřiši, Campanella, ale i soubory lidovek, v kterých Zuzka zpívá a tančí. Slavnostní slavobrána z kordů pro novomanžele umocňovala význam této události. Po nekonečných gratulacích byla Zuzka slavnostně pasována „Ve jménu Tomáše, Lenky a zbytku Vendetty za čestnou členku skupiny“, novomanželé od nás obdrželi krásnou truhličku s nespočtem různých peněz včetně čokoládových a ohlušující ránou z děla si odpálili společnou cestu životem. Svatební oběd, skvělé cukroví, krásný a výborný svatební dort od Simči, přepychový večerní raut a pití, co hrdlo ráčí – no nádhera. Naštěstí jsme se jen necpali, ale i skvěle bavili, při 6ti boji novomanželů, který připravili Jindřiši – Zuzka perfektně přesekla kordem hozené jablko, nikoho nezastřelila mušketou a kuší by možná terč trefila, kdyby měla správnou šipku do kuše (zapomněli jsme ji přivést). Roťák zaštupoval ponožku, zavázal Jehličce šněrovačku a zvládnul i přebalil mimino, samozřejmě panenku. Jeho komentáře i rady přihlížejících ke všem těmto úkolům vedli k bujarému veselí, až k slzám smíchu.
Samozřejmě se i tančilo. Nestárnoucí DJ Franta Mareš režíroval nejdříve sólo pro novomanžele, rodiče a pak jsme se všichni chvilku prali o nevěstu a ženicha, no byla nás tam na ně moc. Campanella předvedla své taneční umění včetně seznamovacího tance, tak se zapojili i kluci. Velká taškařice byla při „Královském kočáře“. Novomanželé a 7 dobrovolníků sedí na židlích a představují části kočáru – krále a královnu, koně, kočího, kola a kameny. Čtený příběh, který je v celku o ničem, jen o cestě krále a královny po království, ale při každé zmínce o jednotlivé části kočáru, se dotyčný musí rychle zvednout ze židle a když to neudělá, tak pije panáka zelené. No velká to legrace …cit. „Můj králi (Roták vyskočí a zase sedne), můj drahý králi (opět Roťák), můj nejdražší králi (Roťák pije) …“ Fakt pěkný a když si Tomáš a Fíďa pletou levé a pravé kolo, tak jsme rádi, že po této disciplíně ještě chodí. Otevřený průchod ze sálu na nádvoříčko skýtalo neustálé courání a klábosení s kým, kdo zrovna chtěl, a bylo to moc fajn. Odjíždíme i s výslužkou, děkujeme a znova a znova přejeme Novomanželům jen to nejlepší.
Naše výjezdy do Spůle začínají být srdeční záležitostí. Kde jinde přesunou termín poutě, jen aby přijela Vendetta! Takže vyrážíme týden po Roťokovo svatbě tedy 1. července. Louka se stany, stánkem s občerstvením, kamiónem pro kapelu, nafukovacím hradem a lezeckou stěnou zatím zeje prázdnotou, ale to se s časem zahájení mění. Postavené naše soutěže okupují dětičky a na vystoupení je obecenstva spousta. Kapka se povedla a ikdyž jsem ji už ve Spůli jeli, nesebralo to nic na ovacích. Fíďovo Simča je neskutečná ženská, spoustu akcí organizuje, nádherně chutně peče a vůbec má úžasně přátelskou rodinu. Alespoň malým poděkováním pro ni jí Tomáš po vystoupení přizval k sobě a za potlesku obecenstva pasoval na čestnou členku skupiny. Utřela slzu dojetí a vystřela si také z děla a od té doby neslyší. Darem jsme navíc dostali i slosovatelnou tombolu a vyhráli i krásný dárkový koš a špičkové balení 6ti vín a fakt jsme neměli protekci! Dostáváme večeři a koláčky a mezi těmi lidmi je tak fajn, že slibujeme, že příště zůstaneme déle a společně se pobavíme. Tak ať se vám stále líbíme, my rádi přijedeme.
Začíná letošní série noček v Jindřichově Hradci a to 7. a 8. července. Pátek je pro všechny hektický, rychle z práce, naložit káru a kufry aut, vyrazit a dojet včas, vyložit, převléknout a akce. Po půlnoci si dát pivo na žízeň, panáka na posilněnou a jsme zralí usnout i ve stoje. A extrémní horké počasí k tomu. Trochu se pozapomněl text, Tomášovi málem při popravě usekli ruku, ňák se kluci pozapomněli s plachtou, ale vše dobře dopadlo. Ohnivákovi se narodil syn a to je také dobrý důvod připít na zdraví! Prohlídky byly zaplněné a poděkování přišlo i na email. Tak zase příště. Na a samozřejmě, že Simča nemohla neposlat koláčky, mafinky, punčáčky, zas je všechny rozmazluje a my jsme pyšní na sladkou členku skupiny.
Vlna veder vrcholí a bouřka udeřila přesně v čase srazu balení 21. července do Třeboně. S nevýznamným zpožděním (jak pro koho), naloženi k prasknutí, přijíždíme do zámeckého parku. Jak rychle se blíží černé bouřkové mraky, tak rychle se nám daří postavit dva stany a přístřešek. Za 20 minut stojí všechno, sehranost nás všechny mile překvapila. Přejíždíme do divadla, kde vyhazujeme spaní a pomalu se zdravíme s dalšími účinkujícími. V Třeboni je to stále stejné, páteční večerní průvod, sobotní ranní průvod, vystoupení v parku, turnaj na náměstí, vystoupení v parku a zas večerní průvod. Stále stejné ji i martýrium se zamykáním parku a divadla. Takže v pátek je část Vendetty zamčená v parku a druhá půlka se nemůže dostat na náměstí do divadla, protože vlajkonoši nám zatajili klíč a poslat Mahonyho do hospody hledat vlajkonoše, to byl taky nápad. Páteční průvod propršel, ale pak už bylo zas krásně. Kapku jsme v parku jeli bez Fídi, ale alternace klaply a lidi se bavili. Turnaj na náměstí vyhrál poprvé Roťák, nevíme za co, ale přejeme mu to. I repety Kapky se povedlo, jen Kubovo psík sežral Tomášovi klobásu, tak sháněl další. Pod přístřeškem je příjemný stín a přicházejí kamarádi, aby poseděli a popili. Tak ještě vyprovodit Krčína do pekla a máme padla. Pak už jen chvilku a jdeme spát, tedy až na Mahonyho, který se objeví až ráno, když už je skoro vše sbaleno, no jo mládí …
Na další noční prohlídky v Jindřichově Hradci 28. a 29. července vyráží Vendetta opět naložena dobrůtkami od Simči a jede i její a Fíďova Viktorka, která s Matyldou od Lindy a Zděnka vytvořily krásnou kamarádskou dvojici. Obě mají krásné šaty a už se zapojily do vystupování, tančí a hlavně ječí při rabování, což je chvíle, které si opravdu užívají, jsou skvělé. Přes den je to horší, starší pánové už to moc nedávají.
Pouť v Sedlici se nedá posunout (někde to jde – viz Spůle), takže už tradiční noční přejezd z Jindřichova Hradce, krátký spánek a šup ráno 30. července do Sedlice. K našemu překvapení je jiná kapela, takže naši staří přátelé tu nejsou. Ale stále tu je prima starosta, fajn obecenstvo, včetně stálic motorkářů. Obě vystoupení se povedla, oběd chutnal a nezmokli jsme. Tak zas příště, Sedlice!
A je tu derniéra. Po třech letech poslední noční prohlídky O té ohavné rebelii v Jindřichově Hradci, 11. a 12. srpna. Na smutno-radostné loučení jede celá Vendetta včetně manželek, přítelkyň a přítele-fotografa Martina naší Markéty a dětí – teda Viktorky. Pátek Simčiny buchtičky, koláče, mafiny a v sobotu velkolepý dort a ještě jeden k 15. narozeninám Markéty. Za sladké dobroty, kterými krmí celou sezónu šermíře, patří Simče obrovské poděkování a od Lukáše krásný dáreček v podobě vykovaného zvonečku. Prohlídky jsou vyprodané, občas je v místnostech nedýchatelno, ale užíváme si každou repliku, gesto, scénu, aby nám dlouho vydržela v paměti. Všichni zúčastnění ví, že je to naposledy a tak i hrají. Dojetí poslední scény, se alespoň mě, vrací i při psaní těchto řádek. Všichni herci, tanečníci, šermíři, ohnivý mužíci ušli společně obrovskou cestu, vyvíjeli se a rostla v nich nejen divadelní zkušenost, ale i velká přátelství. Poslední návštěvník poslední prohlídky O té ohavné rebelii opouští nádvoří, šampaňské teče a někomu i slza. Ale neloučíme se navždy, jen dnes možná trochu hlučněji, vždyť plánování další éry prohlídek už je na stole!
Tentokrát beze zbraní, ale moc rádi jsme pomohli 30. září ve Spůli na pohádkové cestě. Tomáš jako loupežník, Fíďa král, Mahony Kocour v botách a Kuba jako Obelix včetně svého Idefixe byli úžasní. Sice bylo pod mrakem, ale dětí spousta, a všechny s radostí plnily úkoly na jednotlivých stanovištích. Se soumrakem se konala i strašidelná cesta, kde se zase všichni krásně báli. Moc hezká akce, ve Spůli to zkrátka žije!
Na 2. prosince jsme měli naplánovanou schůzi a vánoční posezení, ale do sobotního rána napadlo 30cm sněhu a kalamita nás donutila schůzi zrušit. Takže jsme se setkali až 8. prosince. Začínali právě adventní trhy, takže hektické parkování, dost lidí a zamykání bran, byl trochu problém. Mahony přišel pozdě a karma se podepsala – na parkovišti mu kamion naboural právě přidělené služební vozidlo. Naštěstí všímaví spoluobčané nehodu viděli a policie se již postarala o dohledání řidiče. Zastavil se jen písecký Dědek, Láďa s Vencou, kteří točili na 3. nádvoří, takže jsme se poměrně rychle rozešli. Ale zhodnocení sezóny a plánování nové včetně předání vánočních dárečků u stromečku proběhl v usměvavém duchu. Trička i kalendáře se líbili a doufáme, že se budou líbit i Jindřichům a Sígrům, kterým jsem letos pár kalendářů s jejich ksíchtíky poslali.
V neděli 10. prosince se scházíme na již tradičních Adventních trzích pod Rumpálem, kde děláme Živý Betlém. Letos jsme předali Marii Markétě a Jozefa Máťovi, kteří sice remcali, ale nakonec to skvěle zvládli a snad si to i užili. Ono je to trochu nudné když přicházíte, hodinu stojíte, odcházíte a pak znova a znova a mezi tím jen malá rozptýlení – příchod třech králů v podání Tomáše, Roťáka a Mahonyho, focení s dětmi a pozorování nezbedných oveček a divně koukajícího velblouda.
2024
Tréninky v tělocvičně jsou o Tomášovo nervi. Mahony, když už přišel, tak pozdě, Roťák nestíhá přijet z cest, sem tam nějaká rýmička, no zkrátka všichni se snad nesešli ani jednou. Nejpoctivější je benjamínek Jeník. S tátou … Číst více
2022
Po silné covidové vlně se snad už blízká na lepší časy a nás čeká první vystoupení, i když ne šermířské, ale pouze soutěžní na čarodějnicích v Panské zahradě. Takže je připraven zbrusu nový terč na šipky, nabroušené nože … Číst více
2021
Je tu rok 2021. A nezačíná dobře. Nouzový stav kvůli pandemii Covid-19 trvá a s ním spojená omezení. Žádná setkávání, žádné tréninky, žádné plány, protože nikdo nevidí na konec. V březnu atakujeme počet nemocných v ČR … Číst více
2020
Ještě jsme si nezvykli na letopočet 2019 a už je 2020. Vendetťácké děti rostou a máme dalšího maturanta. Mahonyho maturitní ples se konal 17. ledna v sále ve Volyni. Slíbili jsme mu vystoupení a tak vlastně zabil dvě mouchy … Číst více
2019
25. ledna po pár trénincích v novém roce jedeme do Vodňan na Maturitní ples Danovy Čeňky. Nejen jako Vendetta, ale jako rodinka nebo obráceně? Když jsme s Markétou a Tomem přijeli před zhasnutý kulturák, bylo něco špatně. Neměli jsme … Číst více
2018
3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více
2017
Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více
2016
Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více
2015
Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více
2014
Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více
2013
12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více
2012
Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více
2011
Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více
2010
„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více
2009
A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více
2008
Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více
2007
Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více
2006
Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco … Číst více