Historie
2022
Po silné covidové vlně se snad už blízká na lepší časy a nás čeká první vystoupení, i když ne šermířské, ale pouze soutěžní na čarodějnicích v Panské zahradě. Takže je připraven zbrusu nový terč na šipky, nabroušené nože a vyspravené pruty na rybičky a 30. dubna se vším míříme do zrekonstruované zahrady. Vybíráme si místo u palisád, kde bude bezpečno pro ostré hry a rozkládáme další nádobíčko. V 16:00 hod. se otevřela brána a do útrob se valil dav lidí, obrovské množství lidí, lačných po odmlce po „kultuře“, setkání, povyražení dětí, zábavy. Spolu s pěkným počasím – ideální kombinace. Jen jsme se do sedmi nezastavili. Zkoukli jsme průměrnou ohňovku, dali pivko a klobásku a šli jsme. Ale byli jsme spolu a bylo to fajn.
Je čas se pořádně rozšermovat a natrénovat Kapku, kterou pojedeme v Žirovnici, takže 7. května se scházíme k tréninku u nás na zahradě. Počasí se trochu kaboní a lehce prší, takže aparát bude pod pergolou a scéna proti ní. Mahony opět není, takže se musí různě alternovat, něco bude dělat Roťák a scéna ve vězení se mění úplně. Mám zmatek ve scénáři. Mokrá tráva klouže, ale za píchnutého Dana nemůže. Roťák nečekal, že mu Tom vyrazí zbraň z ruky a její špička se zastaví až v Danovo lýtku. Malá náplast na malou ranku to zpravila. Po obědě se dodělávají ještě souboje a pro dnešek končíme.
V neděli 8. května vyrážíme po několika letech do Střelských Hoštic do školy v přírodě. Areál se moc nezměnil, čekáme před zamčenou aulou a spletitými chodbami a cestami hledáme někoho s klíči. Skoro 200 dětí se nahrnulo v půl sedmé do auly a začal vybírací turnaj. Všechno se dařilo, souboje, házení kroužků a přetahování lanem. Obrovské fandění zažil Fíďa, které přehlušovalo i doprovodnou muziku. Závěrečné skandování „Štítek, Štítek“ nebralo konce a štěstí, že neměl propisku na podepisování se a jen samolepky rozházel do běsnícího davu dítek. Hodinové vystoupení se povedlo, jen muškety nevystřelily. Tomáš kluky dokonce podezíral, že do nich zapomněli dát střelný prach. Proč? Protože Štítééék!
Naplánovali jsme ještě jeden pořádný trénink, vlastně dvoufázový, v pátek v tělocvičně a v sobotu 14. května na zahradě. Ale plány jsou od toho, aby občas nevyšly. A tak místo sobotního tréninku jedeme s Roťákem a Zuzkou do Čestic na střelecké závody z kuše. Jak už je naším zvykem, netrénujeme, jen sundáme kuši ze zdi a jedeme. Letos se nám to vymstilo. Po 8. Tomášovo střele se utrhla tětiva. Narychlo mu půjčuje kuši Štěpán a my další střílíme z kuše Ládi. Jenže se z ní střílí resp. míří úplně jinak než z naší, takže zápisuhodný výsledek má pouze Roťák – 7 bodů, který to držel prvně v ruce. Sice jsme nebodovali, ale potkali spoustu známých a bylo to fajn. Jóo a Králem střelců je Honza Řezňa.
A znovu do Střelských Hoštic tentokrát v sobotu 21. května, další turnus dětiček. Jedeme pouze ve čtyřech, ale soubojů je dost. Naopak nemáme provaz na přetahování, takže jakmile vyložíme aparát, vracím se na základnu. Přijíždím po začátku, ale Markéta zvládla připravit aparát a obsloužit hudbu, takže nikdo nic nepoznal. Tentokrát si oblibu užil Roťák, ale ne zrovna příjemnou. Po té co vyhrál souboj o otevření kasy, dětičky začali skandovat „Otevřít, otevřít …“ a to jim vydrželo až do závěru akce resp. dlouho po ukončení akce a Roťák se ne a ne dětí zbavit.
Po dvou letech nucené covidové přestávky moc rádi jedem 28. května do Žirovnice. Slavnosti Žirovnického jednorožce jsou vždy pěkné, bohaté na program i návštěvnost, ale vždycky je tam zima. Letos polojasné počasí umocňoval studený vítr. V konírně, v které se převlékáme, je stálá teplota vinného sklepa a letos byla i viditelnější, když se kluci svlékli a zuli po vystoupení, šla z nich pára. Turnaj pro královnu jsme jeli odpoledne a po hlavní hvězdě večera hudebníkovi Pokáčovi, jsme jeli Kapku. Vystoupení se vydařila. Ikdyž jsme opět improvizovali, protože Tomáš zapomněl svůj zlamovací klacek a kluci provaz do vězení. Ale tyhle propriety se naštěstí snadno seženou. Večer završila opravdu nádherná ohnivá šou Beritů. Byl to dlouhý pěkný den a my vyrážíme nocí zpět domů.
A jsou tu první letošní nočky v Jindřichově Hradci. Odjíždí se už v pátek 3. června, kdy je naplánovaná generálka. Sraz je ve 4, tak přivážím káru a kluci zvolna skládají věci do beden. Čeká se na Tomáše, který pasuje předškoláky ve školce na sídlišti Mír. Samozřejmě, že přilítne uřícený a chvátá. Ale na nic se nezapomnělo (možná díky tomu, že tam Tomáš nebyl) a na Jindřicháč dorazili kluci mezi prvními.
V pátek 10. června vystupujeme se hrou Kapka na Muzejní noci ve Strakonicích. V půl 8 máme postavenu scénu pod pódiem a čekáme na 8. Po nádvoří se trousí pár lidí, ale jak se blíží vystoupení, z útrob muzea se hrnou návštěvníci na lavičky. Nakonec bylo hojně zaplněno nádvoří. Scénka za scénkou pěkně navazuje až do chvíle duelu Tomáše s Danem, kdy Tom si vybírá pistoli a Dan jen kord. Tomáš namířil a prásk, pistole vystřelila a snad sekundu trvalo než si Dan uvědomil, že musí k zemi a Tomáš se začal radovat z rychlého vítězství. Zkrátka pistole neměla vystřelit, neměla prach na pánvičce, a přesto stačila jiskra z kamínku, aby zapálila prach až v hlavni. Kubovi zůstaly v puse žvýkačky, které při standardce vyplivuje jako zuby a já jako zvukař jsem stále přemýšlela, kdy bude ten souboj s pistolí? Nikomu se nic nestalo, ani stát nemohlo, vždycky míříme trochu mimo, a nakonec jsme se tomu všichni strašně smáli. Sklidili jsme ovace a byli jsme rádi, vždyť jsme tu doma!
11. června je krásný letní den a my jedeme za Fíďou do Spůle, tentokrát do Dolní, vlastně do obou. Společně uspořádali Pouťovou zábavu, na které kromě vystoupení uděláme i hry pro děti. Krásné místo u říčky Spůlka, kamion s kapelou, stany s občerstvením a posezením, jen těch lidí je pomálu. Ale dobrá nálada jim nechyběla, soutěžili děti i dospělí, u nožů bylo narváno furt. I my jsme si zasoutěžili. Vystřelit ze vzduchovky lízátko nebo růži se nám povedlo všem. Blížil se večer, balíme hry. Dětičky nechtěly opustit rybičky, tak mě flákli (snad nechtíc) prutem do oko tak, že ještě v pondělí zvažuji návštěvu očního. Stavíme scénu pro Kapku, kapela hraje a my se skvěle bavíme. Samozřejmě, že ve všech scénách, kde se objevil Fíďa je silně povzbuzován obecenstvem. Až na to, že Tomáš zase zastřelil Dana, který byl tentokrát docela rád, protože mu už docházeli síly, se vše vydařilo, dokonce i zvučení ve dvou z kamiónu a z poza plachty. Markéta ovládala na tabletu hlasitost a já na druhém písničky a mezi tím stačila doběhnout pro kalamář i Roťákovi pro plášť. I to se zvládlo a akce byla fajn.
13. června začal pro Kubu maratón Pasování ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. Letos bylo opět velmi teplo a opět byla spousta dětiček, takže opět toho měl Kuba až za vandr.
A protože šermíři došli resp. jsou v práci, pouští se do pasování i Markéta. Jako Latinka I. společně s Terkou a Nelčou z Tlamin vyprovodily z MŠ Čtyřlístek nejstarší děti do školy. Předškoláky odpasovaly, připily si s nimi a samozřejmě nechyběla spousta fotek. Holky to přes velké vedro zvládly a byly skvělé. Tak příště znova. Zase se uzavřel nebo roztáčí další kruh – přesně před 9 lety na témže místě pasoval Tomáš předškolačku Nelču.
15.-16. července odjeli kluci na další noční prohlídky do Jindřichova Hradce. Tentokrát bez Fíďi, který se dovolenkuje, o chyběl i Máca od Jindřichů, který měl nehodu na motorce, naštěstí bez vážnějších zranění sebe i spolujezdkyně Míši. Ale je vidět, že všichni účinkující jsou starý hérečky a trocha alternací a improvizace je nezaskočí. Prohlídky byly úspěšné a potvrdili to i diváci, Roťákovo kamarádi, až z Ostravy, kteří přidali pěkný komentář na facebook.
22. července jedeme po 4 letech na Krčínské slavnosti do Třeboně. Přichystaná jsou tři vystoupení včetně Kapky. Tentokrát bude chybět Kuba, takže zase trocha změn v obsazení. Vezeme na přespání historický stan, stan na kostýmy a přístřešek, naložené auto skučí. Součástí slavností jsou průvody, absolvujeme večerní s pochodněmi, které nepříjemně kapou. V sobotu dopoledne jedem Kapku, vystoupení se divákům i přihlížejícím šermířům líbilo, ikdyž Tomáš byl píchnut do prstu a nepříjemně krvácel. Odpoledne jedeme turnaj a znova Kapku. Večer patří opět průvodu. Jsme velmi unaveni, takže pár piv a kořalky nás brzo odrovnává, některé víc, ale stává se to maximálně jednou za sezónu.
29. července jedeme na další noční prohlídky do Jindřichova Hradce. Zájem návštěvníků lehce opadá, takže ze tří prohlídek se dělají větší dvě. Simča zase rozmazluje všechny účinkující koláči, mazanci, punčáky a dalšími cukrlaty, takže moje bublanina se vrací domů netknutá. Takže máte utrum! Přibilo dalších pár trhanců na košilích, ale jinak super prohlídky. A musím říct, že Danova ohňovka je nádherná. V sobotu v noci se jede domů, ráno musíme na další štaci.
31. července po 5 hodinách spánku se opět scházíme a vyrážíme do Sedlice na jejich tradiční pouť. Pro nás je to také již tradice, jsme tu po čtvrté a vždy moc rádi. Stavíme plachtu a dopoledne jedeme Kapku a odpoledne nové ukázky, které se „udělali“ v autě. Známá parta muzikantů nám trochu nahlas kecá do vystoupení, ale co naděláme. Jdem na super oběd a Mahony hlídá zázemí. Namachrovaní chlapci si to kráčí přes zázemí a natahují „skákací“ gumu, jsou dost neurvalí, takže když přijdou, zda si mohou napojit muziku, děláme trochu drahoty. Ukázky mušketýrů, pikenýrů, rondašírů a žoldáků byly pěkné, jen musíme příště zprovoznit mikrofon, fakt není slyšet.
12. srpna jsou letos poslední noční prohlídky v Jindřichově Hradci. Fída sebou bere Viktorku, která tam bude mít kamarádku Matyldu od Zdenka a Lindy. A bezprostřední sedmileté žabky se zapojily i do vystoupení – ječely na arkádách při přepadení. Až na to, že se Viktorka v jednu chvíli ztratila, si to náramně užily. V sobotu po obědě máme možnost nahlédnout do státního archivu, to byla paráda. Viděli jsme listiny s pečetěmi, které podepsal sám Slavata, obrovské knihy, schránky na pečetě a dozvěděli se mnoho zajímavostí. Sobotní prohlídky byly ohlušující, v bitvě stříleli všichni a furt a hrozné rány, pak jim za to pískalo v uších. Posezení v černé kuchyni bylo hvězdičkou na závěru jindřichohradecké sezóny.
20. srpna jsme měli jet na Pohádkovou cestu do Heřmaně, ale bohužel prší a my musíme účast kvůli bezpečnosti kluků odmítnout. Je to mrzuté, ale příště to vyjde.
25. – 28. srpna je zpět po covidové pauze Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Tradičně máme vést v pátek před Kasacím průvod všech účinkujících městem, ale počasí je vrtkavé a žene se bouřka, takže MěKS na poslední chvíli ruší celý průvod. Opět mrzutost, spousta přátel, turistů i strakonických jsou, slušně řečeno, mrzutí. Možná to opravdu stačilo pouze posunout o hodinu a hlavně to dát dostatečně vědět těm čekajícím … a nejen na Facebook.
Jsme požádáni, abych průvod vedli v neděli při slavnostním zakončení, souhlasíme, jen nám bude chybět Kuba, takže vlajku ponesu i já. (Co máte proti vlajce EU? Netahejte sem politiku!) Počasí se umoudřuje, na průvod přestává pršet a je jak v prádelně. Diváků je všude plno a nám je horko. Mahony si užívá v předu se strakonickou vlajkou, další 4 vlajkonoši za ním a za námi cupitá úžasná Viktorka mezi Markétou a Zuzkou. Za nimi klapou koně táhnoucí bryčku se starostou a dál už jen spousta dudáků a tanečníků.
Po dvou covidových letech, kdy byl zrušen doprovodný program při Adventních trzích pod Rumpálem, jsme se letos dočkali. 4. prosince Živý Betlém zase přicházel, stál, odcházel a mrznul na třetím nádvoří. Lenka, Tomáš a 3 králové, Roťák, Kuba a ten černej Mahony. Standard, co už známe – neupustit mimino a smát se při focení. Nestandard, ikdyž jak se to vezme, Mahony jednou zapomněl karafu, velbloudi divně koukali a lekali nás skřeky a nezbedný kozlík vyskočil z ohrady až na pódium.
17. prosince schůze a skromné vánoční posezení. Schůze proběhla rychle, nejdříve mytí hlav těm, kteří nechodí včas nebo vůbec a pochvala všem, kteří obětovávají svůj volný čas pro něco hezkého. Covid snad už skončil, takže plány na následující sezónu se kupí i s třešničkou na dortu v podání svatby Roťáka a Zuzky. Pod vánočním stromečkem se tísní dárečky pro vendetťáky a jejich děti. Rozdáváme kšandy, ramínka, čokoládičky a cpeme se cukrovím. Krásné Vánoce Vendetto! A hlavnì zdraví!
2024
Tréninky v tělocvičně jsou o Tomášovo nervi. Mahony, když už přišel, tak pozdě, Roťák nestíhá přijet z cest, sem tam nějaká rýmička, no zkrátka všichni se snad nesešli ani jednou. Nejpoctivější je benjamínek Jeník. S tátou … Číst více
2023
Rok 2023 Tréninky v tělocvičně s novým rokem zdražily na trojnásobek, takže vyžadovaná přítomnost je o to silnější. Bohužel nás sužují nemoci, takže se nám nedaří scházet tak, jak by si šéf představoval a jako každý rok před … Číst více
2021
Je tu rok 2021. A nezačíná dobře. Nouzový stav kvůli pandemii Covid-19 trvá a s ním spojená omezení. Žádná setkávání, žádné tréninky, žádné plány, protože nikdo nevidí na konec. V březnu atakujeme počet nemocných v ČR … Číst více
2020
Ještě jsme si nezvykli na letopočet 2019 a už je 2020. Vendetťácké děti rostou a máme dalšího maturanta. Mahonyho maturitní ples se konal 17. ledna v sále ve Volyni. Slíbili jsme mu vystoupení a tak vlastně zabil dvě mouchy … Číst více
2019
25. ledna po pár trénincích v novém roce jedeme do Vodňan na Maturitní ples Danovy Čeňky. Nejen jako Vendetta, ale jako rodinka nebo obráceně? Když jsme s Markétou a Tomem přijeli před zhasnutý kulturák, bylo něco špatně. Neměli jsme … Číst více
2018
3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více
2017
Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více
2016
Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více
2015
Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více
2014
Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více
2013
12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více
2012
Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více
2011
Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více
2010
„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více
2009
A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více
2008
Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více
2007
Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více
2006
Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco … Číst více