Historie

2019

25. ledna po pár trénincích v novém roce jedeme do Vodňan na Maturitní ples Danovy Čeňky. Nejen jako Vendetta, ale jako rodinka nebo obráceně? Když jsme s Markétou a Tomem přijeli před zhasnutý kulturák, bylo něco špatně. Neměli jsme lístky ani plakátek ani tušení, kde tedy ten maturák je? Co nějaká Sokolovna? Omšelá budova, 4. cenová, ta to taky nebude … minuty do zahájení ubíhaly a mobily se samozřejmě nezvedají. Kuba se nás pokusil navigovat ke správnému místu, ale „víceúčelová hala“, kde poblíž není „správný navigační bod“ … nervozita stoupá … čekáme na benzince na doprovod. To byl začátek, ale už jsme na sále.

Nástup maturantů zahalených v kápích s holemi, ze sousedovy lísky, byl moc pěkný. A pak klasika, nekonečné stužkování a projevy … Hezká baletní vystoupení doplnila Vendetta, vlastně jen Kuba s Danem sehráli docela pěkně souboj ve tmě obohacený bludičkami s lucerničkami.

Krásné písně z muzikálu Bůh nebo Ďábel aneb nikdo do nás nevidí, známe velmi dobře, pouštíme si je v autě vždy, když jedeme na Landštejn. Již loni jsme si v něm zahráli a nyní se nám naskytla další příležitost.

27. února ve středu večer v kulturáku ve Strakonicích. Pěšák v podání Mahonyho odchází do boje … pár písní a je tu kultovní vřava bitvy a hlavní píseň. Vybíhají dva markýzáci, zprava Tomáš s Danem v očekávání útoku zleva od Kuby a Fidela … ale ty dva nikdy …tak Tomáš vzal Dana sekerou a bylo. V hledišti jsme se na sebe podívaly s Markétou, co se děje? Představení jelo dál, včetně scény z dnešní doby, kde se kluci, stále jen ti 3, trochu pošťuchují. Závěr a děkovačka, bylo to moc pěkné představení.

A co se vlastně stalo? Tom na Fíďu: „Dáme ještě venku cigáro, to stihnem.“ …Fíďa: „Dokouřím a běžím.“ … On to nestihl! A jelikož tam s ním stál i Kuba, tak ani on! Tekly mi slzy smíchu, žádná tragédie se nestala, ale vlastně tohle se ještě nikdy nikomu z nás nestalo …“Lenko, košili mi dneska fakt prát nemusíš …“

Dny a tréninky rychle ubíhají. Volný čas není, připravuje se nová sezóna – nové vystoupení, nová mobilní zástěna. Svařuje se, natírá, brousí se prkna a natírá, vrtá se a natírá, šije se sametová opona a natírá … co to plácám. Tomáš je stále zalezlý ve své dílně – vytváří krásné rekvizity – novou kasu, erby i kříž s drahokamy.

Nové vystoupení se rodí pomalu. A stále ještě není hotová muzika! Mimořádný trénink na zahradě 8. května byl nevalný – muzika je částečně, scény se zastavují, scénář není napsaný … „Jak mám pouštět muziku, když ani nevím, jak jdou scény za sebou …!“ A 25. května je premiéra. Ale my jsme šikovní, to dáme J.

 

První letošní opravdu šermířské vystoupení jedeme 11. května na Santosu v Sušici při Majálesu tamního gymnázia. Objednávka zněla – Turnaj pro královnu Majálesu. Květnové dny jsou letos studené a deštivé a bohužel i tato sobota nebyla výjimkou. Měli jsme vystupovat v půl páté, ale program se protáhl, přicházíme na řadu po páté hodiny, kdy vrcholí slejvák. A ještě ke všemu zvolená „královna“ je kluk. Ale obecenstvo bylo úžasné, pod deštníky vydrželi i zatleskat. Hlavně, že se nikomu na mokré trávě nic nestalo. A zvukař se naučí ovládat nový netbook!

Zvukař: „Když oni jsou ta písmenka tak malinká, a buď na vás neuvidím nebo nemůžu stahovat zvuk a zároveň přepínat další písničku.“

„Chytrý“ vendetťák: „Máš snad dvě ruce, ne? Pravou na myši, levou na obrazovce ovládat zvuk.“

Zvukař: „No jo …, my máme dotykovou obrazovku …, ale já mám dlouhý nehty …“

Chytrý vendetťák: „Tak si vezmi stylus.“

Zvukař – neangličtinář: ??? (přeloženo – dotykové pero)

Chytrý vendetťák II.:

„A nespleť si to se stiletto, což je jehlový podpatek … J

Úplnýho blbce udělali ze zvukaře – tedy ze mě, ale že jsem v noci napsala scénář, to si nikdo nevšiml! Bééé …L

15. května ve 12:00 spatřila konečně světlo světa Sabinka, druhorozená dcera Gábiny a Čendy. Dala jim oběma pořádně zabrat a to je teprve začátek … J

Páteční trénink byl poslední na sjetí nového vystoupení. Stále se trochu ztrácíme, kdo kdy a kde má vylézt, nemluvě o tom, že není nacvičené převlékání. A Mahony jde na operaci …

Brzo ráno 25. května vyrážíme do Žirovnice na Slavnosti žirovnického jednorožce. Vítá nás zatažená obloha, ale usměvavé tváře Jindřichů. Dopoledne pro pár návštěvníků jedeme Turnaj pro královnu. Královnou je Evička od Sígrů a tentokrát růži vyhrál Kuba. Souboje se povedly, takže nervozita trochu opadla. Nové vystoupení s názvem Do poslední kapky jedeme až kolem půl osmé, takže se couráme po zámku, obědváme skvělí guláš a s úžasem sledujeme další vystoupení včetně šílené kapely Hrací skříň (texty písní např. „Dole vyholená“, mluví sám za sebe).

Jdeme na to. Úvodní scéna duelového souboje nasadila vysokou laťku. Následuje kněz v podání Dana, loupeživý souboj Mahonyho a Kuby, a zase Dan, tentokrát v noční košili s čapkou s obrovskou bambulí a pohrabáčem v ruce, vypadá úchvatně. Souboj s pistolí Toma a Dana je k popukání, Tomovo snažení o nabití pistole střídá neúnavné kopání do Dana. Scéna z vězení, kdy Mahony a Dan bojují svázaní 2m provozem, je obdivuhodná. Poslední kapka jedu tráví i Kubu, všichni leží, aby se vzápětí poděkovali aplausu publika. Povedlo se a bylo to úžasné, a i muzika byla super. Po krásné děkovačce účinkujících jsme ještě zhlédli moc pěknou ohňovku Artega a valíme domů.

Sobota 8. června je rezervována Hartmanicím, kde zdejší hasiči pořádají historický dětský den. Po objížďce, kterých je teď všude plno, se dostáváme konečně do cíle. Doptáváme se na fotbalové hřiště a neskutečným srázem sjíždíme dolů tlačeni zapřáhnutou károu (jsem zvědavá, jak vyjedem?). Na pódiu se střídají účinkující, kolem jsou rozesetá řemesla, v rohu sokolník, v druhém psíci a uprostřed si stavíme my hry – nový terč na nože, kuši, rybičky atd. Ve třičtvrtě na dvě si neseme zbraně na vystoupení, ale program má zpoždění, tak ještě čekáme. Vybírací turnaj byl docela fajn, souboje se povedly, děti byly skvělé. Na závěr zazněl výstřel z děla a pan král nás obdaroval pivem. Přesouváme se na stanoviště her a vysvětlujeme, že razítko nedáváme, protože ho nemáme a kluci stále blekotají, sem dej prstíčky, zamiř na terč a zmáčkni … Děti si pohrály, my posbírali ztracené šipky a jali se odjet. Tak na poprvé to autíčko nevyjelo, šmouha od protáčející se pneumatiky tam bude dlouho, na podruhé to vypadalo, že auto odjelo až do Sušice. Vyrážíme pěšky do kopce a pejskaři se ptají, zda mají pustit psy, že by nám to šlo rychleji …

A málem bych zapomněla na všechna ta pasování Abecedníkem I. Někdy to jsou mateřinky s předškoláky, někdy zas školáci 1. tříd – čtenáři. Takže Kuba s Danem 3.-5.6. ve Šmidingerově knihovně, 6.6. Tomáš na strakonickém hradě a v Katovicích, 18.6. Dan v mateřince Za Parkem a 21.6. zase Tomáš ve Čtyřlístku.

V sobota 15. června již tradičně vyjíždíme do Veselí nad Lužnicí, kde Veselští bojovníci pořádají slavnosti. Nejdřív si ale uděláme okružní cestu po Strakonicích, protože nikdo nevzal hlaveň od děla! Mahony marodí, takže musíme jet vybírací turnaj, je takovéto vedro před bouří, i lidi jsou líní aktivně se účastnit. Po vystoupení máme chvilku, než výstřelem s děla odstartujeme neckyádu. Ale bouřka a slejvák protáhli chvilku na hodinu. Chráníme dělo před deštěm a čekáme na sluníčko. Můžeme se ždímat, nejdříve zpoceni, teď i vypráni … Konečně můžeme vystřelit z děla i z Veselí. Kluci měli na převlečení suchý civil a já měla jen mokrý civil L.

22. června se konají oslavy 480 let od povýšení Sedlice na město. Naše účast je tentokrát pouze divadelní, Tomáš v kočáře přiváží glejt o povýšení, Dan a Kuba ho vítají a společně hovoří lámanou staročeštinou. Pravda, mikroporty byly zapojeny asi trochu dřív než měly, ale docela to kluci zvládli.

První prázdninový víkend 28. a 29. června se konají noční prohlídky v Jindřichově Hradci. Odjíždí všichni kluci včetně Roťáka, tentokrát „bez bab“. Prohlídky mají oproti loňsku malinko pozměněný scénář, např. místo Evy s ohňovkou je Ohnivý muž, který si samozřejmě na mrtvolky nelehá. Prohlídky měly obrovský úspěch, ikdyž chybičky, za které se platí, se našly. Nespolehlivé palné zbraně si zkrátka střílí, kdy se jim chce a ne kdy mají. Takže za každý nevýstřel 5 kliků. Poslední prohlídka končí vždy hodně po půlnoci, pak se sedí, zpívá, jí, pije a kecá a najednou ptáci řvou a svítá …

Jen jednomu to všechno nesedlo a tak místo zbraně, vzal do ruky kýbl a hadr …

6. července jedeme na dětský den do Spůle, kde bydlí Fíďa s rodinou a kam jezdíme už několik let. Původně jsme si chtěli zopakovat novou hru před Štěkní, ale je příliš vážná pro dětské publikum, takže volíme turnaj pro královnu. Komorní akce pro několik desítek obyvatel a dětí bylo velmi pěkná. Sluníčko hřálo a kluci byli ke konci vystoupení u konce i s dechem. Rozesmála jsem se, když Dan schytal ránu přes ruku od Toma a zakňučel „Au“ a při následném dalším výpadu slyším od Toma „Promiň“ …

 

Romantické odpoledne na Zámku Štěkeň 13. července nebylo letos moc romantické. Je nevlídno, předpověď hlásí déšť na celý den a byť to byly nakonec jen dvě prudké přeháňky, na návštěvnosti to bylo znát. Stovka platících byla opravdu málo. Na druhou stranu, snad nikdo z nich do konce večera neodešel.

Program odstartovaly tanečnice Farhy, které za sebe poslala nemocná Manuela, následují Veselští s loupežníky a krásným jekotem přepadené ženštiny. Loutkové pohádky potěšily ty nejmenší a starší si přišli na své při přehlídce Dělostřelce Jabůrka v podání Míly Vaváčka a jeho artilerie do kapsy. Krásné vystoupení kovboje Jimmyho a jeho hřebce Marse gradovalo k závěru odpoledne a k naší premiéře Do poslední kapky.

Vystoupení o několika scénách, bez řečí jen s hudbou, s výraznými dekoracemi a vlastně hlavně s hereckým výrazem a šermířským umem. Všechny souboje byly perfektní, vážné střídaly veselejší. Přepadení s Mahonym, s obuškem a přeseknutým klackem vzbudil úsměv a souboj Toma s Danem na pistol a rapír, plný improvizace, zas obdiv znalců.

Kdyby nic jiného, tak vystoupení se povedlo skvěle … škoda Vám, kdo jste ho neviděli …

 

Druhé letošní prohlídky v Jindřichově Hradci se uskutečnily 19. a 20. července.  Jedeme všichni včetně Rubby, našeho psího kamaráda, takže o zábavu není nouze. Dan zapomněl košili! Na prohlídky se přijela podívat Simča, která přivezla spoustu koláčků a buchtiček, všichni se mohli po nich utlouct. Prohlídky se pěkně povedly. Při samotné defenestraci se polorozpadlo lešení pod Burákem a Zdeňka, druhého vyhazovaného, Burák s nataženýma rukama a smíchem ve tváři lákal: „Skoč, chytím tě“. Zdeněk byl rád, že se chytil alespoň tyče od lešení a dopadl jen s naraženým kolenem.

Vyspali jsme se venku pod širákem a s prvním sluníčkem vstávali.

 

Přejížděli jsme do Orlova u Jistebnice na „Landštejn“ – střelby z kuše. Střílí se na louce u hospůdky a nově může „Ku ptáku“ střílet i žena. Já, Tomáš a Mahony máme shodně 7 šipek a musíme se rozstřelovat, do finále postupuji s Tomášem. Střelba ku ptáku není do výšky, ale na rovině a všem to dělalo hrozný problém. Až v nějakém čtvrtém kole se strefuje letitý střelec p. Boška. Tomáš neobhájil korunu a mě se také nepodařilo, prvně v dějinách, aby vyhrála žena, ikdyž mi to Miládka „přikazovala“ J.

 

Víkend 27. a 28. července je nabytý. V sobotu jedeme do Čížové na tamní slavnosti pivovaru. Fíďa si skládá kostým od kamarádů – svůj zapomněl v Jindřicháči J. Vybírací turnaj a pak hodinové hraní s dětmi u šipek, nožů a kuše. Komorní akce s docela fajn lidmi a hlavně to máme kousek domů.

 

Hned v neděli jedeme na pouť do Sedlice, kde máme dvě vystoupení. Hudba, řemeslné stánky, sokolník a my vystupujeme na louce vedle náměstí, stranou „světských“. Nejdřív to vypadalo, že se publikum po ukázce sokolníka rozprchne, ale fanfáry je přilákali a nakonec jich bal spousta. Polední pauzu jsme využili k velmi dobrému obědu, ikdyž si Roťák nemohl dosolit polévku, „protože hrubozrnná sůl, prostě nikdy nemůže propadnout malými dírkami ve slánce“, což tedy vysvětlil i obsluze J. Následoval malý oddech s Hit rádiem, druhé vystoupení a zas to máme kousek domů.

 

2018

3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více

2017

Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více

2016

Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více

2015

Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více

2014

Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více

2013

12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více

2012

Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více

2011

Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více

2010

„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více

2009

A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více

2008

Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více

2007

Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více

2006

Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco … Číst více