Historie

2006

Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco krásného skončilo, aby se něco lepšího zrodilo jinde a s jinými lidmi. Tak začala strastiplná cesta nadšenců naplněná pouze touhou a chutí dělat poctivě to, co je dělalo šťastnými. Šerm a divadlo, akce s lidmi a pro lidi. Ti tři dobře věděli, že to nebude lehké. Neměli nic, zázemí, tréninkové prostory, zbraně, kostýmy, aparaturu a hlavně lidi, stejně zapálené, jako byli oni sami. Něco přeci jen měli. Hrdost, odvahu a svobodu, kterou cítili po odchodu z Markýzu, a velmi silné odhodlání něco, možná i někomu a hlavně sami sobě dokázat. A v těchto myšlenkách a pro tyto myšlenky vznikl i sám název skupiny:

Červená jako krev,
černá jako smrt,
to je Vendetta
aneb jeden za všechny,
všichni do jednoho.

Tak jak do toho? Je třeba verbovat mladé silné muže. Ale kde je vzít? Co takhle inzerát. V lednu 2006 vychází v místních reklamních novinách inzerát: SHŠ Vendetta přijme nové členy, muže starší 17 let ze Strakonic a okolí, telefon na Tomáše. Čekáme. K našemu údivu se hlásí někdo mladší a nebo něžnějšího pohlaví. „Ženská nešermuje a když, tak blbě.“ Tohoto hesla se Tomáš držel, no uvidíme, jak dlouho mu to vydrží…

Na 15. února 2006 bylo, pro zatím tři přihlášené, naplánován seznamovací trénink v hospůdce v Radošovicích. Ne náhodou právě tam, chystali jsme se tam v zimě trénovat na malém sále. Lenka s Tomem však čekali marně – nikdo nepřišel. To je zlý sen, to to pěkně začíná. 22. února už je nás víc, o jednoho, o Jakuba Kubičku z Protivína. Uvidíme, co z blonďatého hromotluka vytlučeme.

1. března se přes všechny plány a hesla o ženských, dostavuje sympatická blondýnka Gabriela Vítovcová, která chce a chce a chce naučit šermovat. Tomáš souhlasí s podmínkou, že přivede alespoň 2 kluky. Gábina souhlasí i s vědomím, že jako šermířka si možná nikdy nevystoupí. 8. března již šlapeme první šermířské kroky, tedy Lenka, Gábina, která přivedla chlapa, svého bratra Bohouše Kuba a jeho kamarád Václav Mařík. A tak to pokračuje dál a dál…

Nedílnou součástí každého tréninku je i rozcvička, což sama o sobě je nuda, jen výjimečně zábava. Tak kroutíme poctivě hlavou a ručičkami, zkrátka vším, čím se dá. Trénink za tréninkem přidáváme kroky, kryty a výpady. K podivu všech, to jde nejlépe Gábině.

19. dubna k nám přijela návštěva. Karfík, starý známý a za ním Dědek, jinak Roman Císařovský, šikovný zbrojíř a letitý šermíř, jeho dcera Romana s Filipem a Roťák. s Filipem chtějí šermovat u nás. Tom odmítá, pokud budou stále aktivní v Markýzu. Romana tvrdí že „do žní“, co to plácám „do čarodějnic“. Tak uvidíme. Už vidíme… po čarodějnicích tedy přibývají další dva členové – Romana s Filipem.

Končí zima, kam půjdeme, kde se budeme scházet, to nás teď trápí nejvíce. Hrad je v rekonstrukci a i přes náš požadavek na prostory, nemáme zatím na žádné naději. Že by nám přece jen trochu štěstí přálo? Na Barvínkově je opuštěná zahrada, že by snad tam? Snad, ale to není zahrada, to je zarostlé smetiště. Na programu je brigáda v sobotu 22. dubna. Tomáš se strunovou sekačkou posekal všechno kromě vzrostlých stromů, ty nepovolili. Sláva, už na sebe alespoň vidíme. Všichni se snaží přiložit ruku k dílu, i když Mářa snad v životě nedržel hrábě v ruce. Mám ráda stromy, ale tyhle neviděli nůžky sakra dlouho. Výsledek je hromada větví velká jak garáž, jedna poražená hrušeň a měsíc sekání a pálení. Začínáme se setkávat dvakrát v týdnu na zahradě. Postavili jsme si přístřešek a pod něj dali stůl a pár židlí. Nic moc, ale nám to stačí.

Je květen, nováčci se už trochu otrkali, víme, co dělají, co je zajímá a oni snad už ví, že šerm je pěkná dřina. Víme, že potřebujeme vystupovat, abychom si zvykali na diváky, zbavili se trémy a získali ostruhy šermířů a přiznejme si, i nějaký ten pětník na vybavení. Domlouváme první vystoupení – Dětský den v Radošovicích. Ale co to bude za vystoupení, co umíme? Kroky, kryty, výpady, takže to dáme ňák do kupy. Tříminutová sestava školy šermu je trochu málo. Tomáš zve ke spolupráci Bráchu – Petra Krále z Markýzu, aby sjeli spolu souboje, co kdysi měli. A co „gotičáci“, vlastně Sirotci ze Strakonic, co takhle kombinované vystoupení? A tak se i naplánovalo. V čem budeme vystupovat? Otázky, na které si musíme odpovědět, ale rychle. Kromě zbraní máme jen holé zadky! Tomáš má skvělou babičku, v krátké době ušila šest košilí, zbytek je na mě. Šiji kalhoty, kupujeme v sekáči střevíce, přiděláváme spony a mašle. A párám a šiji a tak dál. Den D nastal, prvně se vidíme v kostýmech, prvně slyšíme hudbu, na kterou pojedeme celé vystoupení. Přijíždí pozvaní rodičové nováčků – Vítovců a Kubovo mamka s bráškou, první seznámení je za námi, snad jsme udělali na rodinné příslušníky dojem a hned to svým synům a dcerám nezatrhnou.. Brácha a Tomáš jsou víc nervózní než nováčci. Já, Gábina, Kuba, Bohouš, Romana, Filip a Daneček – to je vystupující sestava. Jdem do toho. Nervozita z nás kapala, z notíka se valila tvrdá muzika a my se potili na place před opovrhujícími pohledy Markýzáků. Ale ustáli jsme to. Na to, že jsme spolu pár měsíců…

Nachýlil se červen – Bohouš odmaturoval, Mářa je tvrdej jako játra a furt by o něčem diskutoval. My ostatní se vezem. Kuba je kupa smíchu a z Filipa se vyklubal intelektuál s kalkulačkou v hlavě. Gábina krásně kreslí místo, aby se šprtala matiku. Tomáš objednává vlajku Strakonic, sháníme stojan na kostýmy, opasky, rukavice, vše, co se může hodit. A dál šlapeme a děláme menzurová cvičení ve dvou. Jsme pozvaní do Písku na slavnosti Dotkni se Písku, abychom doplnili řada v průvodu městem. Tak jsme vyrazili. Žádná velká dřina, krásné šaty obléknout, vybrat si stejně vymóděného partnera a vyrazit s úsměvem na tváři městem. Až má Gábinu, která si otlačila nohy z bot, jsme si to užili.

Snažíme se brát nováčky kam se jen dá, aby viděli vystoupení ostatních šermířů, tak vyrážíme do Krumlova. Tradičně pěkné a rozsáhlé Slavnosti pětilisté růže, kde se o šermíře zkopává na každém kroku.. Ucaprtaný se vracíme domů s pocitem – máme se ještě hóódně co učit.

Nesmím a nechci zapomenout na naše webové stránky, které skvěle připravil a udržuje Filip. Rodily se krásně – kde co bude, jak se to bude jmenovat, co tam bude… zjistila jsem, že stále existují lidé, kteří nepoužívají slova „to nejde…". to je pak krásná spolupráce. Pokud si to nemyslíte, tak nám to napište…

A zase šlapeme a šlapeme a chystáme se na střelby z historické kuše a na čumendu na Landštejn. Ve střelbě se nám docela dařilo – Tomáš sice neobhájil titul Krále střelců, ale umístili se s Filipem na „hromadném“ 7 místě, o jeden zásah méně, než vítězná skupina.

Webové stránky, které doznaly několika změn, sklízejí první pořádné plody. Když pominu chválu, možná i trochu závist, tak se díky nim dostáváme do Vodňan s „opravdovým vystoupením“. Natáhnout na 40 minut ukázky šermu je nemožné. Takže dáváme hlavy dohromady a rodí se scénář na „školu šermu“. Takové trochu vypravěčské slovo dostává „uklízečka šermírny“, které se bravurně chopila Romana a během hry představuje adepty školy, nás ostatní a samozřejmě roztržitého pana mistra. Na to, jak jsme se báli kritiky, to docela šlo. Jasně, že jsme si každý nějaký ten popel na hlavu nasypal, někdo míň, někdo víc.

Blíží se podzim, padá listí a my se stěhujeme do sálu Hospody na kopečku v Radošovicích na trénování a také na schůzi. Zveme přátele a kamarády, abychom jim znova poděkovali, že nám pomohli v začátcích. Povídáme si, co bylo a hlavně, co bude. Pokud chceme uspět mezi mnoha, musíme dřít a hlavně chtít. Chceme toho hodně… vystupovat, vydělat si na kostýmy, sehnat klubovnu, udělat vystoupení… protože už teď víme, že ho budeme napřesrok potřebovat

A je tu Advent a Muzeu Středního Pootaví chybí anděl, stráže krále Heroda a postavičky do průvodu k Betlému. Tak proč si něco nestřihnout, neukázat, že žijeme?

2018

3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více

2017

Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více

2016

Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více

2015

Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více

2014

Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více

2013

12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více

2012

Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více

2011

Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více

2010

„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více

2009

A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více

2008

Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více

2007

Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více