Historie
2026
Je květen a já se rozvzpomínám, co chybí v kronice. Takže zpětně dopisuji Vánoce a začátek roku 2026.
A jako každý rok, loňské sliby ze schůze „budeme chodit na tréninky“ se rozplynul jak sníh. Jasně, že jsme všichni zaměstnaní, někomu není dobře a někdo to má sakra daleko, ale fakt je to o nervy. Chceme nové vystoupení a s tím je spojená spousta práce, která ne a ne se dařit. Zas to bude všechno na poslední chvíli, ale já jim věřím. Jéňa pochopitelně vyrostl z kostýmu, Filip nepochopitelně také, Šimonovi chybí knoflíky, Roťák potřebuje řeznickou zástěru a baret, Mahony ručně šitý pytel i s jablky – míčky do bazénu postačí … furt je co dělat.
Je 30. duben a Čarodějnice v Panské zahradě, na sluníčku horko ve stínu zima. Je nás 8 na 5 soutěžích, což není moc, když počítám hrajícího si Jéňu a fotící Verču.. Chůdy odrovnávají Tomáše a my ostatní trpíme na dřepy při sbírání nožů, šipek, šipiček a rybiček. A zase bylo víc dětí než loni, nekonečné fronty, razítka a rady rodičů. Ke konci již jen blekotáme – „vezmi si nůž a hoď“, „zvedni levou nohu, teď pravou a jdeme“, „šikovnej rybář“. Po sedmé hodině balíme a jsme rádi, že je to za námi.
Probíhají přípravy i nových nočních prohlídek v Jindřichově Hradci, nejdřív čtené a pak i scénické. Ta o květnových svátcích byla od pátečního ráno do nedělního poledne a fakt to bylo dlouhé. Staví se světla, dělá se pár fotek v kostýmech, zkouší se bitva, čte se dopis na římse, ale je čas se i nacpat. Ještě, že ten Šimon nemá řidičák, protože to by bylo jedno auto na jednoho vendetťáka a někteří to stihli v mezičase přestávky otočit nejen k Vimperku, ale i do Prahy a zase zpět.
Střelby z historické kuše na zámku v Česticích se uskutečnily 16. května a jedu pouze já s Tomášem. Je deštivo o to se odrazilo i v počtu účastníků, ale zas je to větší šance na úspěch. Ale nejen to, střelba se povedla nám oběma, s 8 i 10 body jsme ve finále. Mezihra, sestřelení jablka z hlavy Uršuly, jsme všichni strašně blízko. Já jí tedy trefila i do hlavy, ale jablko sestřelil pouze hejtman Fanda. Ku ptáku se střílí snad 5 krát než jsou jeho křídla i hlava trefena. Bohužel pro nás, zas je to o kousek vedle. Králem střelců je nepříliš oblíbený pán. Pro nás je to o milém setkání s Miládkou, Petrem a dalšími, ne o sprostém vztekání a keců výše uvedeného.
6. června zahajujeme sezónu na slavnostech ve Frymburku vybíracím turnajem. Ráno balíme káru s palisádami, zbraněmi, ale i s terči pro střelbu z kuše a házení nožů. Složená kára vypadá super a stojí za vyfocení. Je to dálka, ale přes komplikovaný dojezd do zákazů vjezdu a úzkých uliček, přijíždíme v krásný čas. Farská zahrada, která leží stranou od náměstí, jsou dva travnaté prostory obehnané zdí nebo chátrajícími budovami. Vybíráme jeden kout pro vystoupení a druhý s namalovaným bizonem na zdi, pro soutěže. Prostor i program působí komorně. Jeden stánek s občerstvením, skákací hrad, lezecká stěna, malování na obličej, naše soutěže a na programu naše vystoupení, divadelní pohádka a skákání králíků přes překážky. Pro rodiny s dětmi ideální místo i program, což se brzy potvrdilo a bylo plno. Vystoupení se povedlo, i když střelby byly slabší. Opadla z nás nervozita, takže jsme se poklidně střídali u soutěží a bavili se lezením na stěnu a koukáním na hopsající králíky.
17. června pasuje Tomáš prvňáčky ZŠ v Katovicích na čtenáře. Do knihovny v Katovicích tentokrát přišlo 24 žáčků i s rodiči a všechny děti svorně zopakovaly Abecedníkovi slib. Mezi pasovanými byl i vnuk Ládi Kadleců … sakra už fakt stárneme.
Už týden panují ukrutná vedra, teploty atakují 38 stupňů, tak se není čemu divit, že z vystoupení 27. června v Záboří a následném přesunu na generálku do Jindřichova Hradce, panují značné obavy. Jsme vybaveni Roťákovo přenosnou ledničkou s minerálkami, pojedeme jen v košilích a doufáme, že plac nebude na přímém slunci. Prostor pro vystoupení „u velké lípy“, byl naštěstí opravdu v jejím stínu a i diváci měli velké přístřešky. Program před námi, byl kratší než měl být, takže vystupujeme již ve čtvrt na 6, každá ušetřená minuta dobrá. Turnaj pro královnu ubíhá ve velmi svižném tempu, byť to všichni měli jet „na pohodu“. A bylo to skvělé vystoupení! Růži obdržel Jeník, takže žárlivost ostatních zas o kousek víc nabobtnala. Splavení, ale spokojeni sami se sebou, odjíždíme směr Jindřichův Hradec.
4. července jedeme na Hraběcí k Šimonovi. Chystaná premiéra, by chtěla ještě alespoň generálku, ale už nebyl prostor. Takže po postavení plachty, si všichni oživí nástupy, nošení a sklízení rekvizit a jde se na to. Počasí je tak akorát, jen kvůli větru raději přivazujeme i palisády. Rodinná farma a snad i naše dvě vystoupení přilákala několik desítek lidí. Premiéra se, až na malá zaváhání, povedla. Zjišťovali jsme, že se tak rychle nepřevlékneme, že by to chtělo goučko do zákulisí, protože nevíme přesně, co se děje na place a té zatracené kadidelnici se tak zamotaly řetízky, že nešla použít. Ale diváci tleskali a atmosféra byla krásná. Mezi vystoupeními jsme si pochutnali na maďarské polévce a koláčcích a kafíčku a v 17 hod. byl turnaj. Všichni si ho užívali, diváci se bavili a skvěle reagovali. Byla to povedená akce završená vynikající zmrzlinou.
Dvě premiéry během 8 dnů, pěkné zkonstatování našeho snažení. Minulý týden Do poslední kapky a dnes 10. července nové noční prohlídky v Jindřichově Hradci. Kuba se roznemohl, takže nejede. Je třeba pozměnit bitvu, je legrační jak všichni ví, s kým mají souboje, ale za jakou „stranu“ bojují, to neví. Oba dva večery, tedy 4 prohlídky jsou vyprodané, což je skvělé. Premiérová nervozita i změny na poslední chvíli, všem trochu svážou nohy i ruce, takže není divu, že si Tomáš hned v první prohlídce přirazí malíček ke štítu. Bolest je ukrutná a panika, co dál, ještě větší. Pro začátek zafixují malíček k prsteníčku a povzbuzen okolím, jde na druhou prohlídku. Urgent v Jindřicháči je blízko zámku, to je dobré vědět. Rentgen ukazuje jen vykloubení kloubu a zručný ortoped ho vrací na své místo. Tomáš se brání sádře, že chce jen dlahu. Proč asi, další víkend Třeboň a pak zas Jindřicháč… „Klid, ledovat a za 14 na kontrolu“, „To bych mohl zas o půlnoci v Jindřicháči“. Po zaplacení pohotovostního poplatku spěchá zpět na zámek, kde na něj čekají, aby si také bouchnul šampaňské na úspěch premiéry.
3 průvody a 3 vystoupení, to je harmonogram naší účasti na Krčínkách 17. a 18. července v Třeboni. Balíme všechno včetně stanů, hlavně něco nezapomenout… no co je nám áčko bez tyčí? Takže kostýmy jdou do velkého stanu. Už jsme pěkně sehraný, takže stan i přístřešek je postaven během půl hodiny. Ubytovat do divadla a tradičně žadonit od něj klíče. Do kostýmů a nástup na seřadiště. Klucí pořadatelský se to ještě nenaučili… zase celý průvod stojí před diváky, kteří oprávněně remcají, že nic nevidí. Jdem se převléci do parku a zas jako každý rok… zamčeny všechny brány a vztek už se dera na povrch. Park zamyká paní kastelánka v 21 hod. a na tom nezmění nikdo nic, co na tom, že noční průvody začínají ve 22 hod.! A bouřka ten zmar dokonává. Než přeběhneme do divadla jsme durch a naštvaný, tak jdem spát… někteří. Ježkovi zraky, režie ranního průvodu dělá stejnou chybu, zase před diváky. Z průvodu spěcháme do parku, máme půl hodiny na postavení scény a přichystání na vystoupení. Do poslední kapky se povedlo, chybičky z nervozity nezasvěcený ani nepoznal, aplaus obecenstva byl neuvěřitelný.
Turnaj pro královnu na náměstí se taky pěkně vydařil. Růži tentokrát nečekaně dostal Tomáš a královna moc překvapila osobním poděkováním každému šermíři.
A je tu repete Do poslední kapky. „Teda kluci, tohle je úplně jiné vystoupení než jsem viděl ráno“, i takové byly reakce, ale v dobrém. Velké množství diváků obdivovalo úvodní bitvu a plácali po každém souboji, skvělá atmosféra a zaslechnuté obdivné komentáře v obecenstvu, byl moc pěkný pocit. A opravdové zadostiučinění, že to děláme dobře, byly osobní návštěvy diváků, kteří přišli vyjádřit své dojmy až za námi pod přístřešek.
Pět hodin čekání na noční průvod se trávil konečně jídlem, pitím a skvělým klábosením s přáteli. Noční průvod končí tentokrát na pódiu a tak máme, ti z první a druhé řady, pěkný výhled na ohňovku, která se Chudadlo opravdu povedla. Lucifer si tentokrát odnesl Krčína z věže radnice a my můžeme zas do civilu, jestli se dostaneme do parku…a to nemluvím o tom, jak se dostat pak ze zamčeného zase ven! Ranní budíček, že jsme v parku nechali bordel (5 kelímků od piva a obal od chipsů), byl jen další černou skvrnou na této akci. No nevím, jestli zde napíšu… tak zase za rok.
2025
Tréninky v tělocvičně jsou jednou za 14 dní, o to víc bolí rozhýbat ztuhlá těla, obzvlášť když někdo vypadne a přijde za měsíc. Letos chceme jet předělané Muzeum, takže se vymýšlí nové scény pro Šimona … Číst více
2024
Tréninky v tělocvičně jsou o Tomášovo nervi. Mahony, když už přišel, tak pozdě, Roťák nestíhá přijet z cest, sem tam nějaká rýmička, no zkrátka všichni se snad nesešli ani jednou. Nejpoctivější je benjamínek Jeník. S tátou … Číst více
2023
Rok 2023 Tréninky v tělocvičně s novým rokem zdražily na trojnásobek, takže vyžadovaná přítomnost je o to silnější. Bohužel nás sužují nemoci, takže se nám nedaří scházet tak, jak by si šéf představoval a jako každý rok před … Číst více
2022
Po silné covidové vlně se snad už blízká na lepší časy a nás čeká první vystoupení, i když ne šermířské, ale pouze soutěžní na čarodějnicích v Panské zahradě. Takže je připraven zbrusu nový terč na šipky, nabroušené nože … Číst více
2021
Je tu rok 2021. A nezačíná dobře. Nouzový stav kvůli pandemii Covid-19 trvá a s ním spojená omezení. Žádná setkávání, žádné tréninky, žádné plány, protože nikdo nevidí na konec. V březnu atakujeme počet nemocných v ČR … Číst více
2020
Ještě jsme si nezvykli na letopočet 2019 a už je 2020. Vendetťácké děti rostou a máme dalšího maturanta. Mahonyho maturitní ples se konal 17. ledna v sále ve Volyni. Slíbili jsme mu vystoupení a tak vlastně zabil dvě mouchy … Číst více
2019
25. ledna po pár trénincích v novém roce jedeme do Vodňan na Maturitní ples Danovy Čeňky. Nejen jako Vendetta, ale jako rodinka nebo obráceně? Když jsme s Markétou a Tomem přijeli před zhasnutý kulturák, bylo něco špatně. Neměli jsme … Číst více
2018
3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více
2017
Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více
2016
Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více
2015
Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více
2014
Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více
2013
12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více
2012
Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více
2011
Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více
2010
„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více
2009
A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více
2008
Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více
2007
Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více
2006
Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco … Číst více