Historie
2024
Tréninky v tělocvičně jsou o Tomášovo nervi. Mahony, když už přišel, tak pozdě, Roťák nestíhá přijet z cest, sem tam nějaká rýmička, no zkrátka všichni se snad nesešli ani jednou. Nejpoctivější je benjamínek Jeník. S tátou Filipem trénují a už se těší na vystoupení. Śimon se taky snaží, ikdyž chodí jak kymácející se loutka. Ale na tréninku je i veselo, což je vidět i na fotce.
Tomáš stále vyrábí bedničky, tentokrát na pistole a zkouší i nové pochodně, ještě mu na ně chybí držáky na palisádu a samozřejmě bednička.
Tři měsíce utekly jak voda a my jsme zvaní 31. března na oslavu 60. narozenin Pavla, Simči táty. Jako „zážitkový“ dárek dostane výstřel z děla a muškety. Tomáš mu dává přednášku o palných zbraních a instruktáž jak nabít a jak vystřelit. Pavel byl velmi šťastný, „lepší dárek prý nedostal“. A my jsme moc rádi udělali radost tomuto mecenáši našich vystoupení ve Spůli. Dyť už jsme prý „jejich“.
A máme tu nejkrásnější den Zuzky a Řoťáka – 5. dubna v 19:07 přivedli na svět prince Damiána. Radujeme se s vámi a všem přejeme jen to nejlepší.
Krásně to Roťáci naplánovali, 6. dubna ráno odjíždíme na zkoušku do Jindřichova Hradce, to bude zase jednou pařba. Počasí je letní, na sluníčku přes 30 st. C v zámku kolem 10, ve zpocených trikách, nic moc. Nějaké změny v obsazení, protože už nebudou Kaštánci i ohnivák, takže „Italy“ děláme my, do bitvy jdou všichni, vyhazovat z okna bude Dan a sám si i zatočí s ohni, no mazec. Trénuje se celý den, až padáme na ústa. Chladivý Brtník z kuchyně sládka Máci, byl zaslouženým zchlazením a komu byla zima, dostal na zahřátí slivovici od novopečeného tatínka. No prý se vypilo úplně všechno.
Letošní první vystoupení – v neděli 14. dubna jedeme do školy v přírodě ve Střelských Hošticích. Všichni jsou lehce nervózní, takové to mravenčení v břiše, zkrátka tréma. Je to nejen poprvé letos, ale poprvé pro malého Jeníka, většího Šimona, kterým to v náhodně podobných modro zlatých kostýmech moc slušelo, a po 10 letech znova i pro Filipa. Je pěkně, jen fouká vítr, takže vystupovat budeme venku. Tomáš zahajuje ukázkou nabíjení děla a představováním vojáků – rondašírů, pikenýrů, mušketýrů i mladých učenců. Je tu první výběr bojovníků – Śimon a Roťák fakt souboj nemají, takže improvizace. První souboj, druhý souboj, házení kroužků a půlhodina pryč. To bude dlouhé vystoupení. Dan, Roťák a Filip ztvárňují mušketýry. Pochodují, nabíjejí, balancují s mušketami a střílí i proti větru. Další souboje a soutěž pro děti a hodina je pryč. Konečně přišla řada i na Jeníka a Šimona, kteří předvedli školu šermu a Jeník za bujarého fandění sjel souboj s tátou Filipem. Děkovačka, výstřel z děla a nevystřelených pistolí, ukončili po 75 minutách nezvykle dlouhé vystoupení, kde Dan je lehce píchnutý, palisádu srazil vítr a souboje vyšli 50 na 50. Na začátek dobrý.
A zase ty čarodějnice v Panské zahradě. Je 30. duben a je nádherně, to bude zase mraky dětiček. Ještě před otevřením je u brány tlačenice. Je nás 7 na 6 soutěžích, což je jen tak tak. Markéta, Kuba, Filip i já si své nože, šipky, kuši a rybičky vzít nedáme, takže Mahony a Roťák chodí pro pivo a občas vystřídat Tomáše u těch zatracených chůd, které jsou fakt k sedření. Už po několikáté říkáme, příště je nebrat! Ještěže puzzle se obsluhují samy. Po sedmé hodině se snažíme balit, ale fronty jsou stále, takže ještě posledních 5 a pak už rozdáváme jen razítka, aby kartičky byly zaplněné.
Druhý zkouškový víkend v Jindřichově Hradci ve dnech 10. a 11. května byl dlouhý a náročný. V pátek se rychle balí kára a vybaveni buchtičkami odjíždíme skoro všichni včetně Šimona a Jeníka, jen Mahony jede na přímo a Roťák je ještě v Neapoli. Zkouší se dlouho do noci a v sobotu celý den zas až do tmy, s polední pauzou pro režiséra, který si musí dáchnout, ale bitvičky i střelby se daří, tak jsme spokojeni.
Bohužel se zkouška kryje se Střelbou z historické kuše na zámku v Česticích, takže za Vendettu dne 11. května jedu já spolu s Markétou a Martinem. Oba drželi kuši prvně v ruce, doma si zkusili každý tři šipky, z čehož dvě minuli terč a prolétly vraty do stodoly a už jsme je nenašli. Nicméně v konkurenci 26 střelců jsme si nepočínali vůbec špatně, sice jsme se nedostali do finále Ku ptáku, ale vítězství v doprovodné ruletě nám uteklo o fous. Ze dvou šipek Markéta i Martin trefili přesný střed, jenže ten byl za nula bodů. Markéta druhou šipkou trefila bílou výseč za 50, která ji do posledního střelce držela na 1. místě. Jenže pak přišel Kadlec a trefil takové výseče dvě tzn. 100 bodů, no prý si má Markéta zvykat i na prohry. Ale Láďovi jsme to přáli, stejně jako Králi střelců Řezňovi, i za to, že nám všem natahoval kuši.
Generálka na noční prohlídky v Jindřichově Hradci byla 7. června a první ostré prohlídky v sobotu 8. června. Celý den je horko a na večer hlášené bouřky se opravdu dostavily, naštěstí až ke konci druhé prohlídky, takže po krátké přestávce, kdy se diváci uchýlili na ochoz a účinkující kam mohli, se dohrála závěrečná bitva. Kupodivu střelné zbraně nezvlhly a pálily ostošest, až si někteří zamlouvají na další prohlídky špunty do uší. Samozřejmě, že nějaké chybky se našly, Tomáš zapomněl střídat stráže, furt se něco hledalo, Danovi se vykasával nový kostým na ohniváka. Ale diváci, kteří si našli cestu na prohlídky, určitě nebyli zklamaní. Tak jen příště houšť a nemyslím tím déšť, vody je vůkol mraky.
13. června již několik let pasuje Markéta jako královna Latinka I. v MŠ Čtyřlístek předškoláky. Letos spolu s Luckou a Nelčou oblečené v krásných šatech vyprovodily ze školky bezmála 20 předškoláků. Počasí jim vyšlo a nechyběl ani přípitek na šťastnou cestu do základní školy.
29. června jedeme do Spůle na dětský den. Horké počasí trvá už týden a v sobotu vygradovalo. Chladíme se v říčce Spůlce ještě před vystoupením. Premiéra Kapky 2, kterou jsme pilovali poslední týdny na zahradě, nebyla dokonalá, ale zvládli jsme to. Nástup s pochodněmi byl v tomto počasí riskantní, ale vybaveni hasičákem, jsem do toho šli. Díky nápovědnímu taháku jsme věděli, co a kdy následuje, ikdyž se občas někdo trochu opozdil, nebo nepřišel vůbec. Závěrečná bitva byla pěkná, byť už všichni mleli z posledních sil. Na Tomáše i Fíďu šly po děkovačce kolapsové stavy, ale po zchlazení vodou z řeky, byli naštěstí oba v pořádku.
Malá Lečice, Mahony, kde to sakra je? U Prahy, takže v sobotu 6. července vstáváme v 5:30, abychom v 10 hod. mohli vystoupit na dětském letním táboře. Po rozpravě, který sjezd z dálnice je ten nejlepší, projíždíme stejně Mníškem pod Brdy, brdskými serpentýnami a úzkými cestami, abychom skončili u brodu. Jiná cesta na louku s táborem opravdu není, tak koukáme na 4m širokou říčku, kde je po kolena vody. Tudy naše auta neprojedou. Přepřaháme káru za jiného odvážlivce z tábora a pro zbytek věcí jede dodávka. Tomáš varoval, že nebude hledět na čas, až bude chtít skončit, tak skončíme. Vystoupení se protáhlo na hodinu a fakt už nám všem začalo být neskutečné vedro, zas je tu tropický den. Některé souboje byly lepší, některé hrozné, ale to se tak stane, když se netrénuje. Ale děti i vedoucí byly nadšení a se zájmem se prohlíželi zbraně. Mahony se šel schladit do řeky i v rozedrané košili – už nemá smysl ji zašívat. Dostali jsme krásně vychlazené pití i pozvánku na svíčkovou, ale chtěli jsme raději vyrazit domů. Rozjíždíme se do všech stran – Dan na Slaný, Filip kousek na Štěchovice a 2 auta na Strakonice. Dálnice zasekaná – nesnáším jí. Mahony, rozříznou doutnák na půl neznamená na tři kusy!
12. a 13. července jedeme na další prohlídky do Jindřichova Hradce. Z velmi teplého počasí se tvoří bouřky, ale tentokrát se stihly obě prohlídky před bouřkou. Sem tam někdo zapomněl text, ale jinak vše proběhlo moc pěkně. Spousta sladkého potěšení nejen od Simči, ale i od dalších účinkujících nás úplně přesladila. Mahony je praštěný, to víme již delší dobu, ale tentokrát si to nechal potvrdit na pohotovosti. Po pádu a klepnutí hlavy v přilbě má lehký otřes mozku, ale kromě bolesti hlavy, se žádná negativní ani pozitivní změna neobjevila. V sobotu je naplněna jen jedna prohlídka, takže končíme dříve, balíme věci a na viděnou za tři týdny.
Na Třeboňské slavnosti Jakuba Krčína odjíždíme 19. července. Bereme jako obvykle stany, přístřešek, palisády, aparát, no je toho zas plná kára. Je krásné teplé počasí, jen komáři jsou všudypřítomní, takže repelenty jsou v permanenci. Večer se chystáme na první loučový průvod a než vyrazíme zběsile trsáme na hudbu na náměstí. Průvody jsou tradičně nekonečné, do spacáků se dostáváme po půlnoci. Ráno další průvod a zdlouhavé zahájení Krčínek zapříčinilo omdlení mladé slečny, kterou ale hbitě zachytil Mahony a pak už přiběhl další „záchranář“ z neodolatelných šermířů a slečna byla zachráněna. Spěcháme do parku na první naše vystoupení. Do poslední kapky 2 se povedlo. Obecenstvo tleskalo již při úvodním nástupu se zapálenými pochodněmi a závěrečná bitva byla excelentní.. Stěhujeme se na Turnaj pro královnu na náměstí. Souboje rychle odsejpají a ikdyž se Dan i Mahony snaží, už mají přemožitele – růží byl odměněn Jeník. Máme chvilku na odpočinek a vystupujeme znova v parku s Kapkou. Podívat a pokecat přišli i kamarádi z hradeckých prohlídek, tak čekání na průvod pěkně utíkal. Závěrečný průvod vyprovázející Krčína do pekla byl tentokrát zpestřen nepatrnou strkanicí s opilcem, kterou bez větší úhony přežili všichni. Tak taková byla letošní Třeboň.
Svatojakubská pouť v Sedlici 28. července je již několik let naše pravidelné sezónní zastavení. Letos jsme navíc byli požádáni i o doprovodné hry, takže po prvním představení přicházejí na řadu nože, šipky, kuše a samoobslužné rybičky a puzzle. S Kapkou to bylo nahoru dolů – žebrající Kuba vybral 200 Kč – ani se nerozdělil, v některých soubojích se kluci trápili a v jednu chvíli nám lehce vzplály třásně vlajky od zapálených pochodní. U her se tvořily fronty nebo tam nebyl nikdo a hráli si šermíři. Druhé vystoupení – turnaj, vyhrál Dan, tak tentokrát Janík nedostal růži, ale lívance. Balíme, všichni ví, co mají dělat, takže velmi rychle odjíždíme.
2. a 3. srpna zase ten Hradec. Je zajímavé, že pokaždý je jiný, ať účastníky – občas někdo nejedeme, nebo texty – zapomínáme, a nejhůře oboje. Neměnná jsou naopak fakta, že Mahony nikdy nepřijde nakládat, že Tomáš bude vrčet a že vše zachrání Simči sladkosti. Páteční prohlídky jsou vyprodané a úspěšné. Na sobotní prohlídky se přijeli podívat Danovo Anička s taťkou a sestrou i Šimonovo rodina, všem se podle ohlasů líbilo. V neděli není, co balit, vše tu na nás počká na další prohlídky, tak jako na zástavce autobusu …
16. a 17. srpna hostí poslední letošní prohlídky v Jindřichově Hradci opět spoustu hostů z řad rodiny a přátel. Simča přijela s kopou sladkostí a s Viktorkou v nových šatech, v sobotu dorazila Zuzka s Damiánkem a Markétou a nechyběla ani Mahonyho Terka. Po pátečních nočkách se dlouho povídalo a zpívalo, takže někteří šli spát, když jiní už vstávali. A tak nikomu nevadilo, že sobota propršela, protože ji prospali. Ale večer byl krásný, obohacený i dojemnou scénou, kdy mezi prohlídkami požádal Mahony Terku o ruku a ona řekla ANO. Špalírem, za výstřelu z děla a potlesku, pak prošli ti dva zamilovaní. Úplně poslední letošní nočky končí, zní poslední výstřel, poslední slova, poslední potlesk diváků. Končí i naše letošní sezóna. Tak někdy jinde, někde jinde, na shledanou a s Pánem Bohem!
7. září pomáháme při pohádkové cestě ve Spůli. Tentokrát Kuba oblékl anděla a Mahony klasiku. Ale večer, to byla děsuplná podívaná.
Je třeba se pomalu zase sejít a dát do kupy kostýmy, zbraně a vůbec uklidit v klubovně, takže neděle 15. září se zdála být ideální. Bohužel Tomáš se říznul rozbruskou do ruky, Dan má covid, Fíďa černej kašel, Kuba školení a vůkol zuří povodně, takže na práci tu jsem já, Markéta, Filip, Jéňa, Roťák a Mahony. Naštěstí to šlo rychle a co se neudělalo, se napsalo na příště jako např. Nekecat-Dělat! Nudné šmejkání bot a zbraní zpestřilo jen neúspěšné chytání myšky, takže příště, pastičku sebou!
7. září pomáháme při pohádkové cestě ve Spůli. Tentokrát Kuba oblékl anděla a Mahony klasiku. Ale večer, to byla děsuplná podívaná.
Je třeba se pomalu zase sejít a dát do kupy kostýmy, zbraně a vůbec uklidit v klubovně, takže neděle 15. září se zdála být ideální. Bohužel Tomáš se říznul rozbruskou do ruky, Dan má covid, Fíďa černej kašel, Kuba školení a vůkol zuří povodně, takže na práci tu jsem já, Markéta, Filip, Jéňa, Roťák a Mahony. Naštěstí to šlo rychle a co se neudělalo, se napsalo na příště jako např. Nekecat-Dělat! Nudné šmejkání bot a zbraní zpestřilo jen neúspěšné chytání myšky, takže příště, pastičku sebou!
5. října jede Tomáš reprezentovat Vendettu na ostré střelby z mušket do Čestic. Mezi střelci byl i Lukáš Dědek, Ryky, Láďa a spousta dalších starých známých. Střílí se na terč tři rány a 7 nejlepších postupuje ke střelbě na obraz. Losují se pořadová čísla, která jsou napsaná na kuli ukryté ve velkém zapečetěném vlašském ořechu. Mezi 30 účastníky se našlo spousta minelů s 0 bodů, Tomáš měl o bod více. Přesto, že bylo deštivé a chladné počasí, byla atmosféra úžasná.
Campanello 12. října slaví 25. výročí. Roťáci, Tom, já a Markéta jim jedeme popřát do Třeboně na zámek. Událost to byla vskutku velkolepá. Schwarzenberský sál byl naplněný k prasknutí.. Míša ve večerních šatech, Marcel, Zdeněk a mnoho dalších vyměnili kostými za obleky a byli k nepoznání. Večer byl protkán různými tanci, děkováním a gratulacemi, hudbou a samozřejmě nechyběla spousta lahodného občerstvení. Děkujeme za pozvání a přejeme ještě hodně prošlapaných střevíců.
V neděli 8. prosince se scházíme na již tradičních Adventních trzích pod Rumpálem, kde děláme Živý Betlém. Letos máme opět novou Marii a Jozefa, Mahonyho a jeho snoubenku Terku. Tři krále dělal Tom, Kuba a prvně jsme načernili i Šimona. Všichni to věčné stání zvládli a odměna v podobě penízků, které hojně nanosili návštěvníci, moc potěšila.
2025
Tréninky v tělocvičně jsou jednou za 14 dní, o to víc bolí rozhýbat ztuhlá těla, obzvlášť když někdo vypadne a přijde za měsíc. Letos chceme jet předělané Muzeum, takže se vymýšlí nové scény pro Šimona … Číst více
2023
Rok 2023 Tréninky v tělocvičně s novým rokem zdražily na trojnásobek, takže vyžadovaná přítomnost je o to silnější. Bohužel nás sužují nemoci, takže se nám nedaří scházet tak, jak by si šéf představoval a jako každý rok před … Číst více
2022
Po silné covidové vlně se snad už blízká na lepší časy a nás čeká první vystoupení, i když ne šermířské, ale pouze soutěžní na čarodějnicích v Panské zahradě. Takže je připraven zbrusu nový terč na šipky, nabroušené nože … Číst více
2021
Je tu rok 2021. A nezačíná dobře. Nouzový stav kvůli pandemii Covid-19 trvá a s ním spojená omezení. Žádná setkávání, žádné tréninky, žádné plány, protože nikdo nevidí na konec. V březnu atakujeme počet nemocných v ČR … Číst více
2020
Ještě jsme si nezvykli na letopočet 2019 a už je 2020. Vendetťácké děti rostou a máme dalšího maturanta. Mahonyho maturitní ples se konal 17. ledna v sále ve Volyni. Slíbili jsme mu vystoupení a tak vlastně zabil dvě mouchy … Číst více
2019
25. ledna po pár trénincích v novém roce jedeme do Vodňan na Maturitní ples Danovy Čeňky. Nejen jako Vendetta, ale jako rodinka nebo obráceně? Když jsme s Markétou a Tomem přijeli před zhasnutý kulturák, bylo něco špatně. Neměli jsme … Číst více
2018
3. února už máme za sebou několik tréninků, ale i chřipek, takže na první vystoupení jedeme s respektem, pokorou a zdarma. Charitativní vystoupení ve Vimperku jako poděkování koledníkům tříkrálové sbírky je v sálu hotelu Hvězda, … Číst více
2017
Leden zahajujeme pilným trénováním, stavěním nových soubojů, přepisováním scénáře nové hry, plánování potřebných kostýmů a samozřejmě naplněním sezóny. Na tréninky chodí nový člen skupiny Honza a Martin. Nejde o pravopisnou chybu, je … Číst více
2016
Začínáme psát 2. knihu kroniky, protože ta první je tak plná vzpomínek, že ani nejde zavřít. Začínáme psát 10. šermířskou sezónu skupiny, protože první vystoupení jsme měli v roce 2006, i když vznik skupiny datujeme … Číst více
2015
Začátek roku jsme v očekávání, tedy hlavně budoucí maminka Gábina a nečekali jsem dlouho. 15.1.2015 spatřil světlo světa Filípek. Takže Filipe, vítáme Tě na světě a přejeme Ti, aby z tebe vyrostl šermíř, krásný po mamince … Číst více
2014
Je po Vánocích a my si začínáme zvykat psát nový rok 2014. Pozvolna se rozhýbáváme 11. ledna na prvním tréninku a oživujeme „Dartanana“, kterého pojedeme za týden na maturitním plese gymnazistů v Soběslavi. Týden utekl jako voda, je … Číst více
2013
12. ledna se scházíme na první trénink v novém roce. Plni odhodlání, nových předsevzetí a cílů. Tak snad nám jich pár vyjde! 10. února se koná maškarní ve strakonické Sokolovně a Tomáš přislíbil kamarádovi maličkou šermířskou … Číst více
2012
Zahajujeme 7. rok existence skupiny, v různých statistikách bývá sedmý rok soužití lidí kritický, doufejme, že u nás toto platit nebude. Co plánujeme, co chystáme, co se děje? Zaplňujeme kalendář na sezónu, připravujeme kulisy do nové … Číst více
2011
Je plesová sezóna, tak se ani není čemu divit, že první akce roku 2011, přesně 29. 1., je vystoupení na Plesu přátel ZUŠ ve Vlachovo Březí. Scénka na půlnoční překvapení měla být zprvu velmi vážná, ale v průběhu přípravy se změnila spíše … Číst více
2010
„A tak šel čas a já se toulám dál… v tělocvičně dřu dál a stále dál, kroky, výpady, souboje a divadlo, po celou zimu vedoucího poslouchám rád…“ Tak nějak by mohla znít upravená píseň po našem. Za okny je tuhá zima, … Číst více
2009
A je tu další nový rok, nová sezóna, nová vystoupení, nové štace a samozřejmě i nové zážitky. Začátek roku je mrazový, takže jako již tradičně se tréninky odehrávají v tělocvičně. Plány jsou, jako každý rok, nemalé. Každopádně nové … Číst více
2008
Nový rok začínáme plesem. Ale ne šermířsky, tanečně. Marek je maturant, takže Vendetta jde 29. 2. tančit polčíky a valky na maturitní ples. Krásný to začátek. Výrazné změny v obsazení skupiny oproti loňsku naštěstí nejsou, alespoň co se … Číst více
2007
Nový rok přinesl pár změn v obsazení – opustil nás Vláďa a přišel Marek, nová krev, tak uvidíme, kdy poteče…:-) Rok 2007, resp. sezónu, bereme vážně, takže nasmlouváváme vystoupení, až se nám z toho hlava točí. Na malý … Číst více
2006
Skupina historického šermu Vendetta vznikla 1. prosince 2005. Zakládající členové vzešli ze SHŠ Markýz ze Strakonic a byli jimi: Tomáš Jiřík, Lenka Králíčková a Jana Koubová. Odešli z jedné skupiny historického šermu, kde něco … Číst více